Oběti sexuálního násilí, děti, senioři a další zvlášť zranitelní lidé mají nárok na vlastního advokáta. Stát ale hledá skuliny, jak těmto zmocněncům za jejich práci neplatit, popisují lidé z praxe.
Právní služby
„My už to od ledna neděláme“
Známá advokátka Lucie Hrdá otevřeně říká, že kvůli přístupu soudů její kancelář přestala zastupovat oběti ex offo. Právnička, která například zastupuje řadu žen v procesu s psychiatrem Cimickým, to dává za vinu soudům.
„Soudy podle tarifu vůbec nerozhodují. Rozhodují prostě podle toho, co se jim zdá dost, anebo nezdá dost. Pokud podle tarifu očekávám, že mi někdo zaplatí po pěti letech práce 300 tisíc, ale ve skutečnosti dostanu 30 tisíc včetně cesťáků, takže reálně nějakých 15 tisíc, tak to prostě dělat nebudu,“ říká Hrdá.
Její advokátní kancelář už proto od ledna letošního roku tuto službu pro stát nevykonává.
„Znamená to, že oběti přijdou o vysoce specializovanou pomoc lidí, kteří to dělali jako součást svojí práce. Ne ‚pro bono‘, ale na náklady státu, respektive pachatele. Byla bych velmi zvědavá, jak by se tvářili tito soudci – kteří rozhodují o náhradách – na to, kdyby jim najednou přišla jenom desetina výplaty,“ dodává Hrdá.
Specializujeme se na trestní právo a právo rodinné, včetně řešení problému domácího násilí, stalkingu a zastupování obětí trestné činnosti.
