Novinky

Dne 30. srpna 2021 vyhověl Ústavní soud stížnosti rodičů dítěte, kteří spolu nežijí, ale jsou schopni se na styku s dítětem domluvit podle aktuálních potřeb. Úpravy styku soudním rozhodnutím se nicméně domáhali prarodiče a Ústavní soud se tedy zabýval rozsahem styku dalších příbuzných s dítětem, přičemž dle jeho závěru by měly obecné soudy zohlednit především nejlepší zájem dítěte a jeho vztahy se všemi dalšími příbuznými. Rozsah styku dalších příbuzných s dítětem nemůže být rozsáhlejší či postaven na roveň styku rodičů s dítětem, zejména nepřejí-li si to rodiče, jejichž stanovisko za normálních okolností musí být zohledněno.

Ústavní soud vydal dne 16. srpna 2021 nález sp. zn. III. ÚS 1279/21, ve kterém se zabývá problematikou předávání nezletilých mezi rodiči. Dle ustálené judikatury Ústavní soud preferuje, aby rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, byl povinen předat dítě ke styku v místě bydliště druhého rodiče a oproti tomu by druhému rodiči vznikala povinnost předat dítě po ukončení styku rodiči, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, v místě jeho bydliště. Pro zavedení režimu, kdy nezletilé předává a cesty vykonává pouze jeden z rodičů, není určujícím kritériem kvalita vozidla či dostatek volného času jednoho z rodičů, jelikož tyto nelze zařadit mezi mimořádné skutkové okolnosti.

Dne 3. srpna 2021 Ústavní soud vyhověl naší stížnosti a vydal nález pod sp. zn. II. ÚS 3003/20, kterým zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ve výroku, jímž byla stěžovatelka, osoba s poruchou autistického spektra – Aspergerovým syndromem a zvlášť zranitelná oběť znásilnění, odkázána se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy na civilní řízení. U tak závažných zásahů, k jakým dochází při znásilnění, nadto opakovaném, se přiznaná náhrada nemajetkové újmy ve výši 75 000 Kč jeví Ústavnímu soudu jako neúměrně nízká. Ústavní soud dále uvádí, že dojde-li zásahem do nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí ke vzniku újmy, nelze snížit náhradu této újmy jen z důvodu, že poškozený jednotlivec není schopen z důvodů svého postižení plně chápat zásah do svého základního práva. I kdyby stěžovatelka nebyla schopna zejména s ohledem na svůj Aspergerův syndrom plně chápat zásahy do svých práv, k nimž došlo při jejím opakovaném znásilnění, nesměla by tato skutečnost vést ke snížení náhrady, která jí bude přiznána. V neposlední řadě, s ohledem na to, že se stěžovatelka pokládá za osobu ženského pohlaví, a nadto užívá neutrální jméno a příjmení, pokládá Ústavní soud za vhodné označovat stěžovatelku v ženském rodě, ačkoliv její právní pohlaví je mužské.

Od 1. 7. 2021 je účinná novela zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, týkající se pořizování úředního záznamu. Nově byla do ustanovení § 158 odst. 6 vložena věta: „Je-li úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, bude jí na žádost poskytnuta jeho kopie.“ Uvedené ustanovení bylo novelizováno, jelikož doposud nebyla jednotná praxe orgánů činných v trestním řízení v poskytování kopie úředního záznamu o podaném vysvětlení, policie navzdory doporučujícímu stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství zpravidla kopie úředních záznamů o podaném vysvětlení neposkytovala.

Dnešního dne byl spuštěn web www.beztrestu.cz. Spolek Bez trestu, z.s., jehož spoluzakladatelkou je i Lucie Hrdá, usiluje o to, aby se veřejnost dozvěděla o tom, jak se (ne)trestá v České republice sexualizované a domácí násilí, chce zlepšit vzdělávání soudců ve věcech viktimologie a psychologie, a také se zasazuje o vznik funkční databáze všech trestních rozsudků.

Dnešního dne byl spuštěn web www.beztrestu.cz. Spolek Bez trestu, z.s., jehož spoluzakladatelkou je i Lucie Hrdá, usiluje o to, aby se veřejnost dozvěděla o tom, jak se (ne)trestá v České republice sexualizované a domácí násilí, chce zlepšit vzdělávání soudců ve věcech viktimologie a psychologie, a také se zasazuje o vznik funkční databáze všech trestních rozsudků.

V lednu 2021 vydal Nejvyšší soud důležitý judikát k posuzování vypořádání společného jmění manželů. Je-li v době trvání SJM ze společných prostředků hrazena hypotéka na nemovitost, ve které bydlí rodina manželů, a jde tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Jestliže by částka vynaložená na splátky hypotéky byla stejná nebo i nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Jestliže by však např. měsíční splátky hypotéky byly vyšší než (potenciální) nájemné, bylo by třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo na splátky hypotéky vynaloženo.

Dne 19. ledna 2021 rozhodl Ústavní soud pod sp. zn. III. ÚS 3315/20 ve věci odměny a náhrady hotových výdajů Stěžovatele – advokáta jakožto zmocněnce poškozeného. Stěžovatel žádal Vrchní soud v Olomouci o opravu zjevně nesprávně vypočtené sazby jeho odměny u jedné z poškozených, na což však Vrchní soud v Olomouci odpověděl, že uvedený výpočet považuje za správný, ačkoliv ke stížnosti se již vyjádřil tak, že ji označil za důvodnou a zaslal ministryni spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Ústavní soud následně judikoval, že Usnesením Vrchního soudu v Olomouci došlo k porušení Stěžovatelova vlastnického práva, práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a práva na soudní ochranu.

4. února se bude na půdě České advokátní komory konat sympozium Domácí násilí - právní a psychologické souvislosti, kde bude přednášet i L. Hrdá. Hlásit se mohou zájemci z řad advokátů a koncipientů zde, sympozium bude probíhat online.

Je mi velkou ctí stát se laureátkou Ceny Františky Plamínkové - Feministka roku 2020 v kategorii jednotlivec, udělované každoročně spolkem Sdruženy. Cena je pro mě znamením, že dělám svou práci dobře, a že v ní mám pokračovat. Děkuji všem!