Novinky

V lednu 2021 vydal Nejvyšší soud důležitý judikát k posuzování vypořádání společného jmění manželů. Je-li v době trvání SJM ze společných prostředků hrazena hypotéka na nemovitost, ve které bydlí rodina manželů, a jde tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Jestliže by částka vynaložená na splátky hypotéky byla stejná nebo i nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Jestliže by však např. měsíční splátky hypotéky byly vyšší než (potenciální) nájemné, bylo by třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo na splátky hypotéky vynaloženo.

Dne 19. ledna 2021 rozhodl Ústavní soud pod sp. zn. III. ÚS 3315/20 ve věci odměny a náhrady hotových výdajů Stěžovatele – advokáta jakožto zmocněnce poškozeného. Stěžovatel žádal Vrchní soud v Olomouci o opravu zjevně nesprávně vypočtené sazby jeho odměny u jedné z poškozených, na což však Vrchní soud v Olomouci odpověděl, že uvedený výpočet považuje za správný, ačkoliv ke stížnosti se již vyjádřil tak, že ji označil za důvodnou a zaslal ministryni spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Ústavní soud následně judikoval, že Usnesením Vrchního soudu v Olomouci došlo k porušení Stěžovatelova vlastnického práva, práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a práva na soudní ochranu.

4. února se bude na půdě České advokátní komory konat sympozium Domácí násilí - právní a psychologické souvislosti, kde bude přednášet i L. Hrdá. Hlásit se mohou zájemci z řad advokátů a koncipientů zde, sympozium bude probíhat online.

Je mi velkou ctí stát se laureátkou Ceny Františky Plamínkové - Feministka roku 2020 v kategorii jednotlivec, udělované každoročně spolkem Sdruženy. Cena je pro mě znamením, že dělám svou práci dobře, a že v ní mám pokračovat. Děkuji všem!

Ústavní soud v nálezu ze dne 29. září 2020, sp. zn. I. ÚS 825/20 dovodil, že poškozený v trestním řízení má právo na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce i v případě, že bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno. Podle názoru Ústavního soudu je v těchto případech nutno analogicky aplikovat ustanovení § 154 a § 155 odst. 4 trestního řádu; soud prvního stupně i v případě podmíněného zastavení trestního stíhání rozhodne o náhradě nákladů řízení, čímž podle Ústavního soudu není porušen zákaz analogie v trestním právu. Postup obecného soudu, kdy tento návrh podřadil jako návrh civilněprávní a poté jej zamítl, představoval zásah do práva poškozeného na spravedlivý soudní proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Podle Ústavního soudu měl obecný soud toto řízení zastavit podle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu a věc postoupit k rozhodnutí trestnímu soudu, který je k rozhodnutí návrhu na náhradu nákladů řízení vzniklých přibráním zmocněnce příslušný.

Nejvyšší soud v rozsudku 23 Cdo 1858/2019 judikoval, že pokud je smlouva o poskytování právních služeb uzavřena obecně, nikoliv pouze k určitým vymezeným úkonům, pak má advokát dle § 16 odst. 2 zákona o advokacii vedle poučovací povinnosti i povinnost ověřovací a znalostní. Tyto povinnosti se při zastupování klienta v exekučním řízení vztahují i na ověřování vymahatelnosti pohledávky klienta, s čímž souvisí povinnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení a s ní související činění nezbytných kroků pro ochranu zájmů klienta, jako je např. průběžná kontrola insolvenčního rejstříku apod. Pokud tuto povinnost advokát nedodrží, je pak odpovědný za škodu, kterou tím klientovi způsobil.

Nejvyšší soud ve svém nedávno zveřejněném rozhodnutí 22 Cdo 2529/2019 judikoval, že jestliže manželé uzavřou dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů výslovně pro účely řízení o rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství ve smyslu § 757 ObčZ a k rozvodu manželství tímto způsobem nedojde, smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů nenabývá účinnosti; mezi manželi platí majetkový režim, jako by daná smlouva vůbec nevznikla. Pozor tedy na to, co se do smlouvy píše, i jakým způsobem se nakonec rozvedete!

Ve vydavatelství Wolters Kulwer vyšla kniha Mužské právo - jsou právní pravidla neutrální? Jedná se o první pokus o feministickou revizi práva v ČR. Sborník je dílem mnoha autorů a byl editován Kateřinou Šimáčkovou, Barborou Havelkovou a Pavlou Špondrovou. L. Hrdá přispěla prací s názvem Rozumí soudy obětem trestných činů? Knihu můžete kupovat zde a víc si o ní přečíst zde.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 100/2020, konstatoval, že majetkové poměry škůdce nejsou samostatným kritériem, na které by měl soud brát větší zřetel při rozhodování o výši náhrady škody v trestním řízení. Majetkové poměry pachatele se totiž nijak neprojeví v duševních útrapách poškozeného, a lze k nim proto přihlížet spíše výjimečně ve smyslu jakési moderace vedené zájmem na tom, aby nedošlo k majetkové likvidaci pachatele a aby výše náhrady odpovídala principu proporcionality. Důležité přitom je, že nelze zjišťovat jen aktuální majetkové poměry pachatele, ale je nutné vzít v potaz i jeho věk a z něj vyplývající možnost uhradit vzniklou újmu do budoucna, za současného zachování možnosti vést snesitelný a důstojný život.

Ústavní soud ČR v dubnu 2020 rozhodoval o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Městský soud v Praze zúžil svým rozhodnutím styk otce s jeho čtyřletým synem z důvodu velké vzdálenosti, přičemž se dostatečně nezabýval dopadem cestování a stěhování na nezletilého a celkovým kontextem případu. Ústavní soud ČR opětovně zdůraznil, že velmi velká vzdálenost mezi rodiči (přes 700 km) nemůže být jediným kritériem, podle něhož lze střídavou péči zavrhnout. Soudy totiž musejí zkoumat, jak by převážení na dítě doléhalo a zda by změny prostředí zvládalo. Ústavní soud ČR se tak zastal otce a věc vrátil MS Praha k důkladnějšímu posouzení.