Novinky

Ústavní soud v nálezu ze dne 29. září 2020, sp. zn. I. ÚS 825/20 dovodil, že poškozený v trestním řízení má právo na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce i v případě, že bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno. Podle názoru Ústavního soudu je v těchto případech nutno analogicky aplikovat ustanovení § 154 a § 155 odst. 4 trestního řádu; soud prvního stupně i v případě podmíněného zastavení trestního stíhání rozhodne o náhradě nákladů řízení, čímž podle Ústavního soudu není porušen zákaz analogie v trestním právu. Postup obecného soudu, kdy tento návrh podřadil jako návrh civilněprávní a poté jej zamítl, představoval zásah do práva poškozeného na spravedlivý soudní proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Podle Ústavního soudu měl obecný soud toto řízení zastavit podle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu a věc postoupit k rozhodnutí trestnímu soudu, který je k rozhodnutí návrhu na náhradu nákladů řízení vzniklých přibráním zmocněnce příslušný.

Nejvyšší soud v rozsudku 23 Cdo 1858/2019 judikoval, že pokud je smlouva o poskytování právních služeb uzavřena obecně, nikoliv pouze k určitým vymezeným úkonům, pak má advokát dle § 16 odst. 2 zákona o advokacii vedle poučovací povinnosti i povinnost ověřovací a znalostní. Tyto povinnosti se při zastupování klienta v exekučním řízení vztahují i na ověřování vymahatelnosti pohledávky klienta, s čímž souvisí povinnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení a s ní související činění nezbytných kroků pro ochranu zájmů klienta, jako je např. průběžná kontrola insolvenčního rejstříku apod. Pokud tuto povinnost advokát nedodrží, je pak odpovědný za škodu, kterou tím klientovi způsobil.

Nejvyšší soud ve svém nedávno zveřejněném rozhodnutí 22 Cdo 2529/2019 judikoval, že jestliže manželé uzavřou dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů výslovně pro účely řízení o rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství ve smyslu § 757 ObčZ a k rozvodu manželství tímto způsobem nedojde, smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů nenabývá účinnosti; mezi manželi platí majetkový režim, jako by daná smlouva vůbec nevznikla. Pozor tedy na to, co se do smlouvy píše, i jakým způsobem se nakonec rozvedete!

Ve vydavatelství Wolters Kulwer vyšla kniha Mužské právo - jsou právní pravidla neutrální? Jedná se o první pokus o feministickou revizi práva v ČR. Sborník je dílem mnoha autorů a byl editován Kateřinou Šimáčkovou, Barborou Havelkovou a Pavlou Špondrovou. L. Hrdá přispěla prací s názvem Rozumí soudy obětem trestných činů? Knihu můžete kupovat zde a víc si o ní přečíst zde.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 100/2020, konstatoval, že majetkové poměry škůdce nejsou samostatným kritériem, na které by měl soud brát větší zřetel při rozhodování o výši náhrady škody v trestním řízení. Majetkové poměry pachatele se totiž nijak neprojeví v duševních útrapách poškozeného, a lze k nim proto přihlížet spíše výjimečně ve smyslu jakési moderace vedené zájmem na tom, aby nedošlo k majetkové likvidaci pachatele a aby výše náhrady odpovídala principu proporcionality. Důležité přitom je, že nelze zjišťovat jen aktuální majetkové poměry pachatele, ale je nutné vzít v potaz i jeho věk a z něj vyplývající možnost uhradit vzniklou újmu do budoucna, za současného zachování možnosti vést snesitelný a důstojný život.

Ústavní soud ČR v dubnu 2020 rozhodoval o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Městský soud v Praze zúžil svým rozhodnutím styk otce s jeho čtyřletým synem z důvodu velké vzdálenosti, přičemž se dostatečně nezabýval dopadem cestování a stěhování na nezletilého a celkovým kontextem případu. Ústavní soud ČR opětovně zdůraznil, že velmi velká vzdálenost mezi rodiči (přes 700 km) nemůže být jediným kritériem, podle něhož lze střídavou péči zavrhnout. Soudy totiž musejí zkoumat, jak by převážení na dítě doléhalo a zda by změny prostředí zvládalo. Ústavní soud ČR se tak zastal otce a věc vrátil MS Praha k důkladnějšímu posouzení.

V souvislosti s karanténními opatřeními připomínám stávajícím klientům i všem dalším zájemcům, že nemusí na porady chodit k nám do kanceláře. Vaše i naše zdraví a bezpečí jsou pro nás důležité, ale je jasné, že některé věci nepočkají a je třeba je řešit. Proto si můžeme sjednávat schůzky přes Skype, WhatsApp či Whereby - od vás k nám na dálku a bezpečně. Společně to zvládneme, nejste v tom sami!

Lucie Hrdá bude dne 10. 10. 2019 přednášet o zvlášť zranitelných obětech soudcům a státním zástupcům v rámci Justniční akademie ČR, dne 13. 9. 2019 gynekologům a porodníkům o obětech sexuálního a domácího násilí na celostátní konerenci České společnosti pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ČLS JEP a dne 23. 10. 2019 lékařům podolského Ústavu pro péči o matku a dítě. 30. 10. proběhne na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové přednáška pro mediky - Lékař při péči o oběti trestných činů - nejen v roli zdravotníka. 26. 11. 2019 bude L. Hrdá přednášet pro veřejnost ve studentském klubu v Celetné, a to pro spolek Common Law Society.

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 12. 6. 2019 konstatoval, že otec, který byl odsouzen za pohlavní zneužívání svých dcer, se zároveň dopustil i přečinu ohrožování výchovy dětí. Skutková podstata tohoto trestného činu byla naplněna, jelikož otec tím, že své nezletilé dcery mladší 15 let opakovaně přiměl k pohlavnímu styku, tak toto jednání otce vedlo k pohlavní nevázanosti dcer a lze ho považovat za svádění k nemravnému životu. Soud navíc konstatoval, že není podstatné, zda děti nemravnému životu v budoucnu skutečně propadnou, ale postačí fakt, že by se tak mohlo stát.

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 2. 12. 2019, sp. zn.: II ÚS 4189/18, zrušil rozhodnutí obou nižších soudů, které rozhodly v neprospěch otce a nedovolily mu, aby u něj jeho nezletilé děti přespávaly i během pracovního týdne. Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že při rozhodování o styku dítěte s rodičem, který jej nemá v péči, je třeba vycházet z pravidla, že oba rodiče by se v zásadě měli podílet stejnou měrou na péči a výchově dítěte, přičemž styk dítěte s rodičem, který jej nemá v péči, i v průběhu pracovního týdne je zásadně v jeho nejlepším zájmu. Řešení starostí a radostí všedního dne totiž přispívá k prohloubení vztahu a posílení vazby rodiče a dítěte.