Dominik Feri, Jiří Hošek a Jan Cimický. Jména tří vlivných mužů, která byla v letošním roce skloňována médii i veřejností v souvislosti s kauzami sexualizovaného násilí a sexuálního obtěžování. Zároveň se zvedla diskuse o dané problematice, stejně jako o redefinici trestů za znásilnění. Zmíněné kauzy zároveň vytáhly na světlo četné mýty a předsudky, které sexualizované násilí stále opřádají.
- Příspěvky duben 2024
-
Každý druhý pachatel znásilnění odejde od českých soudů s podmínkou, v případě nezletilých obětí je to až 86 % viníků. Přitom jde podle viktimologů o jeden ze dvou nejvíce zraňujících trestných činů hned vedle pokusu o vraždu. Oběti se s jeho následky vyrovnávají celý život. V tomto světle už statistika, podle které oběti v Česku hlásí jen 5 % případů, nevypadá tak nepravděpodobně. Jak to změnit?
-
Vrchní soud v Praze ve čtvrtek zvýšil odškodnění pro dítě s poruchou autistického spektra, které bylo při hospitalizaci v Psychiatrické nemocnici Bohnice opakovaně znásilněno jedním z mladistvých pacientů. Pachatel měl původně oběti zaplatit 75 tisíc, částku však Ústavní soud označil za příliš nízkou. Nyní soudci přiznali rodině dítěte dvojnásobek, tedy 150 tisíc.
-
„Máme tady sazbu dva až deset let. Tak bych chtěla vidět, jak se za znásilnění ukládá 8, 9 nebo 10 let. A ne 2 roky nebo podmínka," říká opakovaně v rozhovorech Lucie Hrdá, advokátka, která společně s kolegy bojuje proti zlehčování sexuálního násilí v Česku. Ročně je v ČR spácháno 12 000 znásilnění, každý druhý pachatel ale odchází s podmínečným trestem. Bez společenského tlaku se situace nezmění, proto se Hrdá rozhodla veřejnost informovat o konkrétních anonymizovaných případech na stránkách www.beztrestu.cz (Bez trestu). Aktuálně má na stole případ 25 žen, které tvrdí, že je sexuálně obtěžoval psychiatr Jan Cimický. Co by se muselo změnit, aby pachatelé neodcházeli od soudu jen s podmínkou nebo nejnižším trestem? Musí oběti stále vypovídat přímo před pachatelem? Jak si Česko stojí v evropském srovnání? Je na pořadu dne změna zákona? Rozhovor vede Kateřina Čopjaková z týmu HateFree Culture.
-
Na policii kvůli psychiatrovi Janu Cimickému vypovídalo už bezmála padesát žen. Ta, jejíž příběh budete číst, mezi nimi ale není. I ona vyhledala lékaře, když jí bylo psychicky špatně. Místo pomoci však z jeho ordinace odcházela s ještě větším stresem způsobeným nechtěným osaháváním či polibky. Přesto k němu dál chodila, zlom přišel až ve chvíli, kdy psychiatr překročil další mez. Proč se oběti do nepříjemné situace vrací, co v nich selhání autorit může zanechat a jak na ně působí medializace celé kauzy?
-
Blížící se konec roku bývá u mnohých spojen s bilancováním. Co se v uplynulých dvanácti měsících povedlo, co o poznání méně a na co je lépe zapomenout. V redakci Právního rádce se stalo železnou tradicí, že máme závěr roku spojený se sestavováním žebříčku významných právniček, tedy úspěšných žen s inspirativním vlivem na obor a své okolí.
-
Komentář Lucie Hrdé a Filipa Titlbacha: Zatímco s vyhlídkou velmi nejistého důchodu čekáme na léta odkládanou penzijní reformu, která má vyřešit systémový průšvih, objevují se první náznaky toho, jak si s ním bude chtít poradit nová vláda. A jako by vypadly z pera polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost nebo maďarského Fideszu…
-
Podle odborných výzkumů je v České republice každoročně spácháno přibližně 12 000 znásilnění, z nichž oběti nahlásí jenom okolo 600 případů. To znamená, že přestože u nás v průměru dojde ke 34 znásilněním denně, nahlášeno je jen jedno až dvě z nich. Každá třetí žena se za svůj život setká se sexualizovaným násilím a každá desátá zažije znásilnění. Proč se oběti často nebrání, když je někdo znásilňuje? Proč je pouze 5% znásilnění ohlášeno na policii? Proč je u nás ukládána podmínka v 50% případů prokázaného znásilnění? Co to s člověkem udělá, když ho někdo znásilní? Proč potřebujeme novou trestně-právní definici znásilnění? Jak poznat souhlas? A co můžeme my všichni udělat pro to, abychom žili ve společnosti, kde ke znásilnění nedochází tak často? Na tyto a mnohé další otázky budou odpovídat: Johana Nejedlová, zakladatelka spolku Konsent, Lucie Hrdá, advokátka a zakladatelka iniciativy Beztrestu, a Anna Obermajerová, přeživší sexualizovaného násilí. Debatu moderuje Irena Hůlová, vedoucí advocacy v Amnesty International ČR.
-
Podcasty21 vám přináší rozhovor s Lucií Hrdou, advokátkou a spoluzakladatelkou organizace Bez trestu. Lucie Hrdá v rozhovoru prozradila, proč si vybrala právnickou fakultu, jakou známku získala z trestního práva, které dnes praktikuje, a co je pro ni nejtěžší jako pro obhájkyni. Dále se v rozhovoru dozvíte, co v oblasti trestání očekává od nové vlády nebo proč spoluzaložila organizaci Bez trestu.
-
V poslední době se nemluví o sexuálním násilí, aniž by nezazněl její komentář. Advokátka Lucie Hrdá je specialistka na trestní a rodinné právo, která bojuje za oběti domácího a sexuálního násilí. V rozhovoru pro seriál iDNES.cz Inspirativní ženy vzpomíná na své začátky, vysvětluje, proč je advokacie „pro ženský“ a dodává, že ji často překvapují názory seniorů.
- Načíst starší…
Hlavními zásadami advokátní kanceláře jsou zejména neustálý boj za dodržování procesních práv klienta, respektování jeho zájmů, vysoká výkonnost a hledání všech možných cest k prosazení klientových práv a požadavků.
