DATA: Křivých obvinění ze znásilnění je minimum. ‚V praxi jsem se s tím nesetkal,‘ říká advokát

Obvinění jsou často smyšlená. Taková tvrzení se v debatách o sexuálním obtěžování a násilí objevují často. Naposledy zaplavila veřejný prostor v souvislosti s kauzou dnes už bývalého poslance za TOP 09 Dominika Feriho.

Server iROZHLAS.cz si proto od šesti desítek okresních soudů vyžádal všechna rozhodnutí z let 2016 až 2019, která se týkala křivého obvinění ze strany dříve netrestaných žen ve věku do 30 let.

Výsledek? Z celkem 87 případů (tři rozsudky server iROZHLAS nezískal, okresní soudy v Domažlicích a Teplicích je nebyly schopny v zákonné lhůtě zaslat) se jich znásilnění týkalo 25. Podstatou dalších dvou byl rovněž vynucený sex, ale na nezletilé, pročež je policie zařadila pod pohlavní zneužívání.  Pro srovnání: podle justiční statistiky bylo za stejnou dobu za znásilnění odsouzeno 389 osob.

Řada případů křivých obvinění skončila trestním příkazem, který neobsahuje plné odůvodnění, jen základní popis skutku. I tak ale kusé informace naznačují, že odsouzené mladé ženy často pocházely z problematických rodinných poměrů.

„Mladistvá (mladší 18 let – pozn. red.) [...] na rodičovské dovolené, je vinna, že [...] po řádném poučení v procesním postavení svědka, lživě obvinila svého otce [...] z pohlavního zneužívání její osoby,“ píše se v jednom z rozsudků ze středních Čech. To, že policie věc vyhodnotila jako pohlavní zneužívání, pak znamená, že k údajnému činu mělo dojít, když byla dotyčná čtrnáctiletá nebo mladší.

Celkem se v rozhodnutích soudů objevuje sedm mladistvých, čerstvou matkou je i další z nich. Pokud jde o křivě obviněné, šlo o partnery nebo jiné rodinné příslušníky. A různé byly i motivy, od zakrytí vlastního selhání až po vyřizování vztahových rozepří.

Pouze v jednom případě šlo o problémy v zaměstnání: „Obviněná [...] nepravdivě uvedla, že [...] ji měl bývalý zaměstnavatel [...] v podnapilosti v prodejně rychlého občerstvení [...] nejméně jednu minutu osahávat [...], přičemž [později] uvedla, že k žádným intimnostem nedošlo, se jmenovaným se pouze několikrát pohádali a dostala výpověď,“ shrnuje trestní příkaz.

Více osob se na křivé výpovědi týkající se znásilnění dohodlo ve dvou případech: jednou šlo o aktuálního přítele pachatelky, ve druhém pak o její rodiče.

Jako dvě ústavní soudkyně

Na domácí násilí se specializuje advokátka Lucie Hrdá. Čísla podle ní potvrzují, že v poměru k celkovému počtu znásilnění je křivých obvinění minimum. Každý rok totiž oběti nahlásí zhruba 600 znásilnění, ve skutečnosti jich ale podle odborníků proběhne několik tisíc.

„Ročně se nahlašuje jen okolo pěti procent znásilnění, a to vůbec nejsou všechna, která se dostanou k soudu. Uvádí se, že křivých obvinění z těch nahlášených je zhruba šest až deset procent. To znamená, že v poměru k celkovému počtu znásilnění jsme v řádech promile,“ vysvětlila právnička Hrdá.

Sexuálním násilím se zabývá také její kolegyně Adéla Hořejší. Argumentace počtem křivých obvinění je podle ní jednou z forem znevažování sexuálního násilí.

„Soustředit se na něco, co je v takovém nepoměru jako křivá obvinění, je forma bagatelizace. Nejde argumentovat výjimkami. Je to asi na stejné úrovni jako v otázce rovného zastoupení mužů a žen. Také můžeme říct, že máme ministryně nebo dvě ústavní soudkyně,“ upozornila advokátka.

Advokát: Žádný úmysl

Že křivých obvinění je v poměru k celkovému počtu znásilnění minimum, pro server iROZHLAS.cz potvrdil také advokát David Oplatek. Ten oběti sexuálního a domácího násilí zastupuje už šest let.

„S ohledem na svoji praxi s oběťmi domácího a sexuálního násilí jsem na křivé obvinění ještě nenarazil. Obětí nebo poškozených jsem přitom zastupoval desítky. Žádný případ neskončil tím, že by byl obžalovaný osvobozen a moje klientka byla odsouzena za křivé obvinění. Když už do toho ženy jdou, tak tam žádný takový úmysl není,“ míní advokát.

Sám nicméně dodává, že ke křivým obviněním dochází, takových případů je ale podle něj minimum. „Rozhodně je to zase potom nepříjemné pro poškozeného na druhé straně. Z mé praxe je ale zřejmé, že se opravdu jedná o marginální počet případů,“ přiblížil Oplatek.

Další faktory

Advokáti nicméně upozorňují, že je třeba vnímat i jiné faktory než počet odsouzených za znásilnění a za křivá obvinění. „Je tam spousta zprošťujících rozsudků, protože se neunese důkazní břemeno. Řeknou, že se sice skutek stal, ale není to trestné. To je oproti křivému obvinění obrovský rozdíl,“ vysvětluje advokátka Hrdá.

Ve veřejné debatě se totiž podle ní pojem křivého obvinění spojuje právě i s případy, kdy nakonec nedošlo k odsouzení kvůli nedostatku důkazů. „Všichni si myslí, že křivé obvinění je, když se něco neprokáže, ale to vůbec není pravda. Je to v případech, kdy někdo úmyslně někoho křivě obvinil, takže se ho snažil dostat do basy nebo mu způsobit problémy,“ pokračuje.

Obecně se ale podle ní obvinění ze znásilnění často vůbec nedostanou k soudu. „Když se to k němu dostane, tak je tam obrovské množství zproštění, protože se ta věc, která se děje mezi dvěma lidmi, nedá jen tak dokázat,“ dodává advokátka.

Podle právního výzkumníka Libora Duška z pražské právnické fakulty, který se justiční statistikou zabývá, ale podané obžaloby u soudů ve velké většině případů končí odsuzujícím verdiktem.

"V posledních 5 letech skončilo odsouzením 78 % případů znásilnění, které napadly k soudu. Srovnatelné číslo pro krádeže je 88 %," napsal na Twitteru.

Přísnější tresty?

Kvůli kauze exposlance Feriho v Česku odstartovala debata o tom, jak trestní zákoník definuje znásilnění. Skupina poslanců v čele s Barborou Kořanovou (ANO) pak požaduje zpřísnění trestů.

„Sněmovna se musí postavit na podporu obětí a říci, že bagatelizace skutků je nepřípustná,“ prohlásila poslankyně.

Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy ale upozorňuje, že je potřeba obě roviny promyslet, aby se nezpřísnila zároveň definice znásilnění i tresty za něj.

„Je to i o tom, že pokud přijmeme jinou definici, a třeba do ní zahrneme i případy, které jsou méně závažné, tak by to zase měla reflektovat trestní sazba. Musí se promyslet, aby byly tresty podle nové sazby přiměřené i za nová jednání,“ vysvětlil Drápal, který se na právnické fakultě zabývá právě ukládáním trestů.

Sněmovna se bude každopádně změnou legislativy dál zabývat. V červenci k tématu proběhne seminář. Nové nastavení podporují Piráti, vlastní úpravu chce ale přednést třeba i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Velmi záhy chci předložit legislativní změnu, která se týká definice znásilnění v trestním zákoníku,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

I v Česku se tak povede debata, zda po vzoru jiných zemí bude stát definice znásilnění na ústně vyjádřeném nesouhlasu. Takový posun ilustruje případ ženy ze Zlínského kraje, kterou soud odsoudil za křivé obvinění mladistvého. Dotyčná na policii podrobně popsala způsob, jakým jí donutil k pohlavnímu styku, a požadovala jeho trest. Při soudním jednání ale znejistěla.

„Vypověděla, že věc nevidí jednoznačně na znásilnění, nekladla odpor, pouze mu šeptem řekla, aby toho nechal,“ stojí v trestním příkazu.