Se sexuálním obtěžováním se někdy v životě setkala víc než polovina českých žen. Přesto se o něm nemluví nebo se zlehčuje, neboť se stalo normou. Deník N proto oslovil desítky žen z různých sociálních skupin, regionů a povolání. Třicet pět z nich popisuje svoje zážitky, které si často pamatují léta. V situacích, kdy je někdo obtěžoval, se cítily bezmocně a poníženě. Co to ale vlastně sexuální ponižování je a jak ho poznáme?
Právní služby
Podle advokátky Lucie Hrdé, která zastupuje oběti sexuálního násilí, je ale hranice mezi obtěžováním a násilím velmi tenká a vždy záleží na konkrétní situaci. „Pokud vám někdo strčí ruku pod sukni mezi nohy, z pohledu trestního práva je to už pokus o znásilnění. A je jedno, jestli to myslel z legrace. Jde totiž o absolutní narušení fyzické integrity,“ říká Hrdá.
Sama má podobně jako jiné ženy také zkušenosti s obtěžováním. „Šla jsem za bílého dne po ulici, telefonovala jsem s klientem. Přiběhl ke mně cizí muž, zvedl mi sukni a mačkal mi stehno. Jako dítě jsem taky zažila, jak nějaký chlap masturboval v tramvaji,“ vzpomíná Hrdá.
Experti, kteří se sexuálním obtěžováním zabývají, zároveň říkají, že každé poplácání po zadku není možné takto definovat. Záleží na situaci. Jednoduše řečeno, jestliže je to druhému nepříjemné, je to obtěžování. Na psychiku ženy může mít někdy podobný dopad jako znásilnění. Odehraje-li se, když je útočník v mocenské pozici, může bezmoc způsobit oběti trauma.
„Jde o situaci, v níž si oběť neumí poradit, cítí se ponížená, jde o zásah do jejího osobního prostoru a soukromí. I komentáře, jak žena vypadá, jsou hodně osobní, protože sexualitu vnímáme jako svoji věc, do níž nepouštíme každého,“ vysvětluje Johanna Nejedlová, zakladatelka organizace Konsent, která se věnuje prevenci sexuálního násilí a obtěžování.
Také podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové je řada podob sexuálního obtěžování spojená s mocí. „Kdo má moc, může ignorovat slušné chování a jít za hranice toho, co je korektní. Ale v jiných případech je naopak neseno nekompetencí v oblasti navazování vztahů, až ve smyslu pubertálního vzbuzování pozornosti,“ popsala Čírtková pro týdeník Respekt. Podle ní se obtěžování mohou dopustit lidé, kteří by se nikdy sexuálního násilí nedopustili.
„Pokud budeme v práci zvyklí, že mě kolega bude plácat po zadku a bude v tom mezi námi shoda, tak je to v pořádku. Ale pokud se stane společenskou normou, že mladší kolegyni může muž osahávat v kuchyňce proto, že je nová, a když řekne, že se jí to nelíbí, nezapadne do kolektivu, tak je to špatně,“ dodává advokátka Hrdá.
Specializujeme se na trestní právo a právo rodinné, včetně řešení problému domácího násilí, stalkingu a zastupování obětí trestné činnosti.
