Advokátka Hrdá chce povinné vzdělávání soudců o sexualizovaném násilí

Projekt upozorňuje na to, že podle dostupných dat odejde každý druhý pachatel znásilnění od soudu s podmíněným trestem. Podmínky dostanou také tři čtvrtiny pachatelů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Iniciativa dnes proto pořádá pochod proti bagatelizaci sexualizovaného a domácího násilí, který skončí před sídlem ministerstva.

„Máme za to, že zatímco vzdělávání jiných právních profesí v této věci je již v řešení, vzdělávání soudců (a státních zástupců, neboť ti se vzdělávají na stejné instituci – Justiční akademii ČR) má své mezery,“ píše Bez trestu na svém webu. Chce proto, aby se soudci a státní zástupci povinně vzdělávali „ve věcech viktimologie, psychologie obětí trestného činu, společenského kontextu a podobně, například po vzoru Kanady“.

„Zjištění iniciativy Bez trestu bereme velice vážně. Paní doktorka Hrdá je členkou pracovní skupiny, respektive odborných debat, kde domácí a sexualizované násilí aktivně řešíme. Na tomto tématu naše ministerstvo velice intenzivně spolupracuje i s poslanci napříč politickými stranami a také s odbornou veřejností. Zároveň pro další úvahy je podstatná i poctivá debata se soudci a státními zástupci,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Zákon o soudech a soudcích – a také zákon o státním zastupitelství – zakotvuje pro tyto profese povinnost „dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce“. Vedle samostatného studia mají soudci a státní zástupci využívat zejména vzdělávací akce organizované Justiční akademií, případně soudy či státními zastupitelstvími a vysokými školami. „Vzdělávání soudců a státních zástupců na Justiční akademii tak není povinné,“ uvedla dnes v reakci pro ČTK vedoucí oddělení vzdělávání JA Markéta Železná.

Upozornila, že mezi každoročními vzdělávacími akcemi, které JA nabízí, jsou i přednášky přímo k tematice domácího násilí. Probírá se na nich mimo jiné otázka psychiky oběti domácího násilí z pohledu advokáta – zmocněnce, jaké jsou v obdobných případech možnosti a limity znaleckých posudků či jaká jsou specifika výslechu poškozených a dalších svědků. Soudci a státní zástupci se mohou přihlásit například i na kurz Psychologie výslechu dospělých, Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo Postavení a práva poškozeného a oběti trestného činu v trestním řízení.

Akademie také organizuje u okresních soudů semináře ke zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti. Některé z nich – například Násilí v rodině a jeho dopady na dítě – vede přímo advokátka Hrdá. Těchto akcí se účastní i lidé zvnějšku justice, třeba sociální pracovníci, psychologové či soudní znalci.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se domnívá, že stavovskému spolku nepřísluší úvahy o výši ukládaných trestů či povinném vzdělávání komentovat. Za sebe ale ČTK řekl, že soudci se vzdělávají pravidelně a absolvují přednášky na téma ochrany zvlášť zranitelných obětí, což mu připadá dostatečné. Povinné vzdělávání zvlášť pro sexualizované násilí by pokládal za neekonomické. „V České republice totiž tyto trestné činy naštěstí tvoří jen malý podíl trestné činnosti,“ vysvětlil.

Projekt Bez trestu usiluje také o to, aby vznikla veřejně přístupná databáze všech trestních rozsudků, z níž by veřejnost i odborníci mohli čerpat informace o tom, jak se v Česku sexualizované a domácí násilí trestá.

„S uveřejňováním všech pravomocných soudních rozhodnutí, tedy i těchto, postupně počítáme. Transparentnost rozhodování soudu považujeme za velice podstatnou. Zároveň ale nesmíme zapomínat ani na právo na soukromí. To se týká především obětí, svědků a dalších osob zmíněných v rozsudcích,“ reagovalo ministerstvo.

Institut pro kriminologii a sociální prevenci podle ministerstva aktuálně provádí na téma domácího násilí výzkum, který by měl ministerstvu poskytnout reprezentativní data.

(čtk)