Preloader

Hrdá: Je třeba začít pečovat o oběti sexuálního násilí

Advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na domácí a sexualizované násilí, v rozhovoru pro Právo popsala, jak se stát musí začít starat o oběti znásilnění a jaké změny v trestním zákoníku by se měly zavést.

Oběti znásilnění, i ty dětské, neseženou psychologa nebo psychiatra placeného pojišťovnou – JUDr. Lucie Hrdá
Často mluvíte o nutných zákonných změnách v sexuálních trestných činech. Jaké by to měly být?

Potřebujeme toho změnit hodně. Jde o změnu definic znásilnění, pohlavního zneužití či zvlášť zranitelných obětí. Je také potřeba zlepšit následné služby pro oběti. To se netýká přímo trestního řízení. Oběti ale budou mnohem raději nahlašovat činy, když budou vědět, že o ně stát bude pečovat. To se ale neděje.

Jak by měl stát o ně pečovat?

Nemáme vůbec následné služby. Oběti znásilnění, i ty dětské, neseženou psychologa nebo psychiatra placeného pojišťovnou. Nemáme azylové domy – ani ty pro oběti znásilnění. Máme jeden azylový dům pro muže. Neexistují speciální svépomocné či terapeutické skupiny pro znásilněné. Nemáme fondy, ze kterých by mohly čerpat. Fond ministerstva spravedlnosti pro oběti trestné činnosti funguje hrozně pomalu a peníze se moc neproplácejí.

K redefinicím některých trestných činů by se měla Česká republika zavázat schvalovanou směrnicí o potírání násilí na ženách a dětech. Pomůže něčemu?

Zavazujeme se k tomu, že bychom měli něco udělat. Otázka je, jestli k tomu bude politická vůle a jak dlouho to bude trvat. Samotný zákoník se přijetím směrnice nezmění. Je potřeba změnit zákoník, pachatelé nemůžou být odsouzeni na základě směrnice. Ty trestné činy musí být přesně specifikovány. Směrnice jsou vágní a musí se nějakým způsobem implementovat.

Posouvá se v Česku přístup na soudech k obětem sexuálních trestných činů po kauzách politika Dominika Feriho a psychiatra Jana Cimického?

Ty kauzy nejsou skončené, ani jedna z nich. U Cimického stále probíhá vyšetřování, je to na policii, víc k tomu říkat nemůžu. Žádných změn jsme si nevšimli. To se neposune do doby, dokud nebude zákonná změna. Jsou soudci, kteří vždy tyto případy soudili dobře, měli slušný přístup. Pak jsou samozřejmě takoví, kteří to zjevně podle nich nemají zapotřebí.

Jak je to se školením soudců v oblasti násilí proti ženám, které je podle expertů v této oblasti nedostatečné?

To vůbec nemá žádný vývoj. Nevím o žádných připravovaných zákonných změnách, které by se chystaly na realizaci. Vzdělávání soudců je dobrovolné. Proti uzákoněnému povinnému školení je Ústavní soud, zákonodárci i soudci samotní. Mají pocit, že se tím podkopá nezávislost justice, když jim někdo bude něco povinně vyprávět.

Jak pak ale mají mít oběti důvěru v systém, když soudci se v podobných věcech vzdělávat nechtějí?

To si myslím také. Každý by přece chtěl, aby šel v tak zvlášť zraňujícím případě k soudci, který tomu rozumí, je v té věci vzdělaný a o němž víte, že vám neublíží.

Objevuje se více zpráv o znásilnění ukrajinských žen ruskými vojáky. Je možné, že budou tito pachatelé potrestáni?

Ukrajina tuto věc řeší dvěma způsoby. Prvním je, že to postupují Mezinárodnímu soudu. Chtějí, aby vznikl trestní tribunál, kde by se znásilnění soudilo jako válečný zločin. To už se v historii povedlo. (V roce 1993 vznikl Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, který odsoudil 90 lidí za zločiny při válečných konfliktech v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině v letech 1991 až 2001, pozn. red.)

Muselo by to být posuzováno podle mezinárodního práva, ne trestního. Potom chtějí soudit jednotlivé pachatele za konkrétní trestné činy.

Nejdřív se k nim ovšem musí dostat, jinak je budou soudit jako uprchlé. V České republice vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nařídila vyšetřování těchto činů, pokud se o nich policie dozví. Budou to dělat v rámci nějaké trestní součinnosti s ukrajinskými orgány. Což ale neříká nic o pravděpodobnosti, že bude někdo odsouzen.

Proč je násilí na ženách časté při válečných konfliktech?

To bych ráda věděla. Za mě je to součást patriarchátu a toho, že ženské tělo je používáno jako zbraň, válečné pole, kořist i prostředek k zastrašování.

Obrátily se na vás nějaké Ukrajinky ohledně domácího nebo sexuálního násilí?

Ne. Máme jen kauzy, které řešíme běžně. Tedy Ukrajinky, co tu žijí dlouhodobě a děje se jim to ze strany českého nebo zahraničního partnera.


Specializujeme se na trestní právo a právo rodinné, včetně řešení problému domácího násilí, stalkingu a zastupování obětí trestné činnosti.
TOP
LGBTQ Friendly